Posunout se (jiná strategie fungování)

Všímám si, že místo toho, abych si užíval cinkot sklenic ve své hospůdce, začínají mi vadit drobné detaily. Čím víc o nich ale přemýšlím, nacházím další a další.

Vždy jsem sázel na to, že hospodu dělají dobré pivo, jídlo a příjemný a rychlý personál. Ne, že by na tom bylo něco špatně, ale na Růžek je to coby kamenem dohodil a jejich kuchyně je jednoduchá a pestrá. Pivo máme skvělé, cožpak o to, ale já dávám postupem času přednost vínu a na to lepší, mi sem lidi chodit nezačnou. No a taky už mi není dvacet let a celý den na nohou mi dává zabrat.

Restaurace, kam si sám rád zajdu na oběd, začala zavírat mezi třetí a šestou hodinou. To já udělat nemůžu, odpoledne sem chodí docela dost lidí na popracovní pivo.

Koukám na členění restaurace a jsem rád, že jsme vloni dali pryč dělící boxy (hit 90’s). To mi ale přijde dost málo. Vymalovat světlejší barvou, probrat panoptikum rozvěšené po zdech, změnit osvětlení a židle už také mají nejlepší léta za sebou.

Tak si říkám, že zkrátím otvírací dobu, připravím hostům na obědy zajímavý produkt a zaměřím se na lehká vína.

Ušetřím za personál, energie, vodu a odpady.

Otevřel bych od pondělí do pátku od deseti do šesti.

Budu muset najít někoho, kdo mi pomůže spočítat náklady a dát dohromady smysluplnou strategii. Hlavně bych moc nerad přišel o polední hosty, vždyť s některými se znám již dlouhá léta. No a to popracovní pivečko se tam taky vejde.