top of page

Sázení stromů, i v lednu

Je začátek ledna a v letech minulých jsem byl zvyklý začínat u ovocných stromů s výchovným řezem nebo průklestem. Počasí je vlhké, ale přívětivé. Rozhodl jsem se tedy ještě sázet stromky. S česnekem  už to dělám několik let, protože tím eliminuji jeho předčasný růst.

Zdá se také, že zimy se nám nenávratně změnily a několika měsíční sněhová peřina se stala jen iluzí a sladkou vzpomínkou na dětství.

V kůlně mi zůstalo nějaké lesnické pletivo, bílé plastové ochrany a osikové kůly (jsou třeba očistit od kůry a opálit). Materiály už používám trochu jiné, ale kolega se toho nebojí, a tak sehnal dvacet krásných špičáků švestek. Do stromořadí samozřejmě na semenných podnožích. Sázíme do svahu podél cesty, takže špičák je ideální tvar. Založená koruna by  prodlužovala transportní cesty živin, my potřebujeme ve složitém terénu co nejrychleji a dobře zakořenit.

Máme odměřeno. Vzdálenost 8 m od sebe je pro švestky tak akorát. Na klidném a osluněném pozemku můžeme i o metr dva blíž. Na naší větrné hůrce to však neriskujeme. Až stromky vyrostou, tak by při menších rozestupech kladli větru moc velký odpor a mohli by se lámat.

Výsadbové jámy 60x70 cm jsou maximum, co jsme byli ve svahu ochotni vykopat, aby se zem nesplavovala nebo nesypala. Obvyklá hloubka 40 cm je pouze bájným El Doradem, jelikož ve svahu je na jedné straně 30 a na druhé 50 cm, tak jsme alespoň na průměru :). Drny, vrchní a spodní vrstvu hlíny dávám na tři hromádky zvlášť od sebe. Jestli kopat výsadbové jámy dopředu, nedokážu s určitostí říct. V loni mi do odložené země na pršelo celkem dost vody, něco se splavilo a s nacucaným zbytkem se nedalo moc pracovat. Opustil jsem dogma - kopat týden předem a kopu hned. I po konzultaci s kolegy to nemá zřejmý vliv.

Je tu hodně hrabošů, sázíme tedy do slabého splétaného pletiva (asi znáte z králíkáren). Vyložíme jím jámu a prostřihneme díru na kůl. Kůl by měl být tak dlouhý, aby byl 60 cm v zemi a koruna stromu začínala asi 10 cm nad ním. My budeme korunu stromu zakládat někdy v budoucnu ve 180 cm nad zemí. Kůly mají tedy 2,3 m. Pletivo se do tří let zcela rozloží a kořeny se zatím stanou myšiodolnými.

Asi 10 cm  od středu kůl zatlučeme (60 cm máme odměřeno), kolega drží vedle sloupku stromek tak, aby byl stejně hluboko jako v ovocné školce nebo jen o pár centimetrů výše (velmi podstatné!!) - těch pár centimetrů může sesednout. Já kořeny hezky naplocho rozložím do stran a zasypávám povrchovou vrstvou zeminy s rozleželým (důležité!!) kompostem. Kmínek stromku by měl kopírovat kůl, ideálně se k němu přibližovat. Přišlápnu aby se stromek nepropadal. 

Okraje drátěnky, které vykukují ven pečlivě složím okolo nově vzniklého kořenového balu, tak aby se hlodavec nedostal dovnitř a konce vykukovali okolo kmenu ( dobře rozměřit - radši víc než míň). Tady jsme velmi opatrní, abychom kmen nepoškodili. Je vlhko, ale pro jistotu zalijeme 15l dešťovky. Horních 10 cm zasypeme směsí kompostu a hlíny ze spodu. Zašlápnu, ať to drží. Drny z vykopané jámy pevně narovnám kořeny vzhůru podél spodního okraje zásypu, voda při dešti neodteče tak rychle. 

Na stromek nasadím bílou ochranu proti zajícům a kmínek nad ní přivážu bavlněnou tkaničkou ke kůlu (podložím hrstí sena, aby se o něj neodíral). Z lesnického pletiva 1,5 m, nastříhaného na metrové kusy udělám dokola ochranu stromku. Upevním drátem ke kůlu dole i nahoře.

Máme zasazeno, a teď ještě těch devatenáct dalších.

Ještě než skončím, vězte, že tím to nekončí, ale začíná. Bez kvalitní povýsadbové péče se strom nerozroste. Takže za chvíli ostříhat, párkrát do roka okopat (někdo mulčuje štěpkou, já ne) a v případě dlouho trvajícího sucha zalít (nepřehánět to, strom může zchoulostivět).

A tak po několik následujících let. 

Radek Vlasák 3.1. 2024

bottom of page